Měření výšky hladiny ve studni – „ghetto style“

Jeden z dlouholetých kolegů v práci za mnou před prázdninami přišel s prosbou o konstrukci měřiče výšky hladiny ve studni pro jeho švagra, přičemž byl velký tlak na cenu a poměrně jasná představa o měřícím principu. Původně jednoduchá konstrukce, která měla být hotová přes víkend a nainstalovaná během prázdnin se nakonec zvrtla v mnohem sofistikovanější systém (ovšem se stále zachovaným tlakem na cenu 🙂 )…

Švagr má studnu, ze které čerpá vodu darling a kterou následně využívá. Protože hladina vody značně kolísá, bylo třeba ji sledovat a čerpadlo včas vypnout, aby nedošlo k jeho poškození. Pro ověření výšky hladiny používal provázek, zatížený matičkou, ale komfort této měřící metody příliš velký nebyl – znamenalo to odstranit víko studny, spustit provázek, zatížený matičkou na dno a pak, dle zamokřené části provazu určit, kolik vody je ve studni a nezapomenout zase studnu zakrýt. Pánové se tedy rozhodli, že je třeba použít pokrokovější metody měření. Předpokládám, že udělali pečlivé rešerše ohledně dostupných technologií (a myslím, že tomu věnovali skutečně dost času), až za mnou přišli s odkazem na výrobek, kterým jsem se měl inspirovat při konstrukci. Hladinoměr z odkazu nesplňoval hned několik základních požadavků:

  • je to uzavřená konstrukce, která neumožní připojení stykače pro ovládání čerpadla
  • má příliš vysokou prodejní cenu na to, že umožní jen změření hladiny

Hned zpočátku jsme se dohodli, že schémata načrtnu jen od ruky a ideovým způsobem, komponenty, co půjdou, tak objednám z Číny, no a kód napíšu z čisté vody – z tohoto pohledu prostě úplná brnkačka… Kolega se rozhodl, že elektroniku odbastlí na univerzálních dekách a nedovolil mi udělat plošné spoje (proto je v nadpisu Ghetto style – osobně by se mi mnohem více líbila konstrukce s PCB, jenomže cena 🙁 ). Ve stejném stylu se neslo i zadání požadavků na funkčnost:

Po promyšlení koncepce konstrukce jsem sedl a objednal jednotlivé díly skládačky z Aliexpressu (v závěru článku najdete odkazy na jednotlivé komponenty, které jsem objednal – díly (mechanické), které sháněl kolega, byly zakoupeny v GME a odkazy na ně nemám).

Navrhl jsem měřící sadu, sestávající ze dvou jednotek – jednotky měřící, která obsahuje vážící trámec na který je připojená měřící sonda (zatížená plastová vodovodní trubka), měřící zesilovač s HX711, arduino Nano, ve kterém měl běžet výpočet Archimédova zákona a microLan/OneWire HUB (prostě proto, protože konstrukce pro inspiraci přece používá jen 3 dráty že…). Ideové schéma vypadalo takto:

Druhou jednotkou, pak měla být jednotka zobrazovací a řídící, která sestávala z Arduino UNO, Multifunction shieldu a desky s relé pro ovládání stykače a její ideové schéma se, bohužel, ztratilo někde ve víru bitvy ducha s hmotou (prostě jsme ho někde zašantročili při bastlení a neustálém zanášení změn). Otevřeně řečeno jste ale o moc nepřišli – „schéma“ spočívalo v tom, že jsem popsal, na které vývody Arduina chci zapojit microLan a relé, veškeré další propojení pak bylo relizováno „nacvaknutím“ Multifunction shieldu na Arduino UNO.

V této fázi vypadalo vše snadno a jednoduše, takže kolega začal s realizací…

Měřící jednotka:

Krabice s upevněným vážícím trámcem

Deska elektroniky

… a všechno pohromadě

Zobrazovací a řídící jednotka:

Arduino s Multifunction shieldem, deska s relé, pomocná deska s indikátory (tady už začaly problémy…)

Čelní strana s otvorem pro LED displej, indikátory a ovládací tlačítka (a tady jsme na ty problémy přišli…)

Low cost verze štítku s klávesnicí – jedná se o trošku lepší papír, potištěný někde v reklamním studiu a potažený průhlednou plastickou fólií

Potíž se ukázala v tom, že jsem nepočítal s tím, že kolega vyvede LED indikátory mimo Multifunction shield a dále – oproti původnímu zadání – vyvede indikátory 4, namísto tří.

Bylo tedy třeba vymyslet nové zadání a algoritmus pro indikaci na 4 LED diodách. K tomu se přidaly problémy se stabilitou uLan/OneWire komunikace, takže jsme nakonec přikročili k radikální změně koncepce. Komunikace je nyní tvořena linkou RS485, takže problémy s nespolehlivostí přenosu už neexistují, navíc RS485 umožňuje připojení na mnohem větší vzdálenost. Firmware do měřící jednotky jsem brutálně zjednodušil – vlastně jen snímá vážící element a měří přibližně teplotu pomocí vnitřního čidla procesoru (mělo sloužit pro případnou teplotní kompenzaci tenzometru – zatím se ukázalo jako zbytečné). Veškeré výpočty probíhají v zobrazovací jednotce, takže v případě chyby v programu není nutné lézt do studny a vytahovat měřící jednotku pro přeprogramování.

Přechod na RS485 komunikaci ukázal také ještě jednu možnost – modul výstupních relé už nemusí být součástí řídící jednotky, ale může být připojený na RS485 a umístěný ve sklepě hned vedle stykače darlingu.

Programové vybavení zobrazovací a řídící jednotky jsem napsal velmi jednoduše – obsahuje pouze zobrazování naměřené výšky hladiny, nebo naměřenou teplotu (dá se přepnout stiskem tlačítka), případně indikuje chybu komunikace s měřící jednotkou. Dále obsahuje jednoduché nastavovací menu, kterým se dá kalibrovat počáteční hmotnost sondy, aktuální měřená hladina (pro lineární aproximaci) a všechny tři hraniční body pro signalizace nedostatku/dostatku/normálu a přebytku vody (jako pozůstatek tam zůstalo testování obou relé, ale to ještě z doby, kdy byly relé uvnitř řídící jednotky).

Pro ilustraci jsem kolegu poprosil o pořizování fotografií z instalace, takže je s jeho svolením zveřejňuji:

Zobrazovací a řídící jednotka již s odstraněným modulem výkonových relé – povšimněte si krásně vyvázaných kabelových svazků ke konektoru LED a RS485 – to muselo dát Jirkovi neskutečnou práci.

Měřící jednotka, již namontovaná ve studni na nerezovém držáku.

Pohled do studny na měřící jednotku – dobře je vidět zavěšení měřící sondy pomocí lanka.

Přívod kabeláže k měřící jednotce v chráničce.

„Provizorní“ umístění zobrazovací a řídící jednotky.

Zařízení je v provozu už několik týdnů v režimu 24/7 zatím bez jakýchkoliv výhrad.

No a předtím, než uveřejním odkazy ke stažení programového vybavení tradičně:

Lessons learned, aneb co bych příště udělal jinak

  1. Pro komunikaci bych určitě použil jiné piny, než hlavní sériový port (použil bych SoftwareSerial), protože nahrávání nového firmware do obou modulů znamená odpojení RS485 linky atd.
  2. Určitě!!! bych navrhl specializované PCB na obě jednotky – díky použitým (malým) krabicím znamená jakákoliv aktualizace rozborku/sborku celého zařízení, což – vzhledem k množství propojek – dle mého názoru snižuje spolehlivost celého kompletu
  3. V dnešní době IoT šílenství bych do zobrazovací jednotky dal ESP8266, což by umožnilo nejen přenosy informací někam na internet, ale zejména by to umožnilo třeba odesílání hlášení o nedostatku/přebytku vody na mobilní telefon.

Použité prostředí:

OS: Linux UBUNTU 16.04 LTS

IDE: 1.6.9

Programové vybavení měřící jednotky

Sensor-170729a
Sensor-170729a
sensor-170729a.zip
23.7 KiB
1738 Downloads
Detaily

Programové vybavení řídící a zobrazovací jednotky

St-170912a
St-170912a
st-170912a.zip
1.0 MiB
1560 Downloads
Detaily

No a na závěr již slíbené odkazy na zakoupené moduly (nebo jejich ekvivalenty) na Aliexpress:

Řídící a zobrazovací jednotka

Arduino UNO R3 + USB kabel

Multifunction shield pro UNO R3

Deska výkonových relé

Měřící jednotka

Arduino Nano V3.0

Vážící trámec 5kg

Měřící zesilovač HX711

 

79 komentářů u „Měření výšky hladiny ve studni – „ghetto style““

  1. Zajímavá metoda měření – kdysi jsem zkoušel ultrazvuk, ale čidlo nešlo „zahermetizovat“
    a za půl roku byl konec. Tohle by mělo být bez problému, hlavně se nesnažit snížit odběr, spíš naopak, kvůli vlhkosti, co by ráda dovnitř.
    Ta trubka ve studni je na obou koncích utěsněná?
    Ještě mě napadla metoda měření rozdílu tlaku v hadiče, podobně jako v aut. pračce, to by mělo fungovat i ve vrtu, kde je na kus visící trubky málo místa.

  2. Tak tohle by mě nenapadlo, vážit vztlak.
    Používám ultrazvukový sensor z eBaye, už funguje tři roky bez jakékoliv údržby.

    1. CHtěl bych to spíše zkusit tím ultrazvukem. Pořád funguje? Jaký senzor máte?

  3. Jenom drobná poznámka – tyto snímače nejsou určeny pro trvalou zátěž a díky „tečení“ materiálu dochází k chybě měření. Zvláště pokud jsou z hliníku.

    1. Otázkou je, co je „trvalá zátěž“ pro 5kg trámec, aby se projevilo tečení hliníku. Právě proto to je zatím v testovacím režimu, kdy majitel měření periodicky ověřuje tou matičkovou metodou. Pokud se objeví odchylky, není problém trámec vyměnit za ocelový, nebo s vyšší zátěží…

  4. zajímavé, inspirativní!
    zatím provozuji na měření ultrazvuk, tohle by byl zajímavý upgrade. Jsem totální záčatečník, proto možná blbý dotaz:
    proč není ve studni jenom to čidlo? signál by nedošel UTP kabelem těch ca 10m?
    Já mám takto čidlo hozené do studny ca 7m a frčí to.

    1. Signál z tenzometru se pohybuje v řádech mV, takže vedení kabelem nestálo za následné problémy. Dalším důvodem byla pak teplotní závislost tenzometru, která by měla být kompenzovaná (což by znamenalo teplotní čidlo). Zatím se ale ukazuje, že je ve studni celkem stálá teplota, takže teplotní kompenzaci nepočítám.

    1. Samotná trubka by plavala, takže se musí dovažovat vloženým roxorem. Tuším, že celková váha pak byla cca 200g/m 320g/m, ale přesně nevím – podstatné je, aby plovák visel svisle ve vodě, ale zbytečně nezatěžoval vážící trámec. O všechno ostatní se postará procesor.

  5. Děkuji za informaci. Ještě, je nějaký problém s měřením, když se zapne čerpadlo? Nehybe se při tom trubka?

    1. Není zač. O problému nevím – knihovna pro HX711 dělá matematický průměr ze série měření, takže vlastně funguje jako digitální filtr (získání jedné hodnoty trvá > než sekundu). Pokud by to nestačilo, je možné dopsat další filtry…

  6. Mohl byste prosím podrobněji popsat princip snímání výšky hladiny s případným náčrtem? Děkuji.

    1. Princip spočívá ve vážení svisle visícího plováku, který je částečně zanořený do vody. Jeho hmotnost se mění dle Archimédova zákona. Myslím, že tohle vysvětlení je dostačující i bez náčrtu.

  7. velice elegantní řešení 🙂 já bych sice použil tlakový senzor na dně a měřil tlak vodního sloupce, ale tohle je opravdu chytré řešení. Blahopřeji.

    1. Díky, ale nejsem tvůrcem metody 🙂 . Během týdne bych snad měl mít k dispozici tabulky ze srovnávacích měření, takže článek doplním o poznatky o stabilitě.

      1. Takže informace, které jsem dostal jsou: kontrolní měření sice probíhá, ale zapisování do tabulky ne a jsou zapsány jen dvě měření, takže výsledek je zatím… 🙁 Inu jak se jednou něco namontuje a ono to „nějak“ funguje aspoň chvíli, tak vůle něco zapisovat rapidně klesá…

  8. Zdravim, mam v planu nasadit mereni take. Letos jsem se k tomu nedostal, tak snad na jare :). Planuji nasadit tlakomer, zavreny v ponorene utesnene petce. Cili merit vysku sloupce pomoci tlaku, jenz pusobi na dno.

      1. To urcite udelam, sam tu hodne cerpam, za coz dekuji ;). A hned jdu s jednim dotazem, tedy jestli ma nekdo z navstevniku zkusenosti s ESP easy. Pokusne to mam na tom nejmensim modulu esp8266-01. Pripojeny je DS18b20 a OLED. Na OLEDu bych rad vetsi font. Nalezl jsem info, ale nevim, jak zkompilovat vlastni verzi, nebo jak potrebne veci pridat.
        Tak kdyby nekdo poradil… diky 😉

        http://www.letscontrolit.com/forum/viewtopic.php?f=4&t=1149#p5452

          1. Pomoci Arduina IDE umim napsat a nahrat soft. To funguje. Ale ESP Easy nahravam jako hotovy celek momentalne ve verzi 120 pomoci esptool (skriptik pro Linux). Jestli jsem spravne pochopil diskusi pod odkazem, je potřeba pro moznost zvetsit font na OLEDu, dodat do ESP Easy další *.ino… ale nevim jak.

          2. Tak v tom případě doporučuji:
            1. nainstalovat IDE v režimu portable
            2. do něj doinstalovat odpovídající Core pro ESP8266
            3. doinstalovat potřebné knihovny
            4. stáhnout a rozbalit repozitář s ESPEasy
            5. do adresáře, kde je hlavní soubor ESP Easy dokopírovat potřebné .ino soubory – Arduino Builder pracuje tak, že prohledá adresář s projektem a všechny .ino soubory, které najde spojí za pomoci určitých pravidel do jednoho, se kterým pak pracuje
            takhle by to mělo fungovat

  9. Tak to zkusim ještě jednou. Myslim, ze jsem to delal stejne, ale ve finále se mi vraci chybova hlaska (ted presne nevim zneni) v tom smyslu, ze mam zvolenou spatnou desku. Vysledek je vždy stejny, at zvolim jakou chci. Tuto chybu vraci rovnou při kontrole projektu. Nemel jsem tedy IDE v portable, ale to by vadit snad nemelo. Ještě jedna věc, když ESP s ESP Easy na palube vypnu, často -ne vždy ztrati veskera nastaveni. Mam ho z pokusných duvodu jen na jednom ESPcku, je to normalni chovani? Kazdopadne dekuji za cas a rady 😉

    1. Není zač. To, že se ztratí konfigurace rozhodně normální není. Zkuste vyměnit napájecí zdroj (setkal jsem se s tím, že se poškodil obsah flash ve chvíli, kdy ESP nemělo dostatečně kvalitní napájení). Taky bych doporučil přejít z ESP-01 na desku s ESP-12. Tyhle moduly bývají kvalitnější a mají víc flash paměti.

      1. 😀 ta 01 je i drazsi nez třeba 07, min vybavena, clovek musí letovat na cip, malem pod mikroskopem, ale když ona je tak kraaasne malinka :D. Drzim palce ve vasem snazeni!

  10. Já jsem zkoušel použít HX711 s tenzometrem 20kg. Zkalibroval jsem a vážil. Opakovatelnost vážení nebylo nic moc, ale dalo se. Po dvou měsících jsem zařízení zapnul znova a váha byl rozhozená.
    Jak to Číňané dělají, že jejich levné váhy ukazují pořád správně?

    1. Tak to opravdu nevím – podle posledních informací, cca tak 14 dní starých to ukazuje stále s odchylkou do 5-6cm (kontrolováno špagátkovou metodou). HX711 jsem použil pro klienta i v jiném projektu a opakovanost vážení byla dobrá. Jak máte nastavené zesílení a RATE?

        1. Pokud nemusíte používat zesílení 128, zkuste ho snížit – třeba Váš převodník dost šumí, nebo zkuste digitální flitraci (při 80 vzorcích za sekundu si to možná budete moci dovolit, ale nevím, jak krátký bývá počáteční impulz motoru). Další věcí pak je zkusit stínit HX711, nebo koupit převodník, už se stíněným HX.

  11. Tak jsem tu znovu, jak jsem slibil s prvnimi zkusenostmi s merenim tlakem. Pouzivam tedy ESP-01 a BME280 na 6m UTP v 0.5l petce. Po prvních problemech, kdy mi z ponorene petky utikal tlak a ja nevedel kudy (nebublala) mam stabilni data. Tedy namereny tlak se meni dle ocekavani se zmenou atmosferickeho. To bud zanedbam (nebot je zmena mala) nebo to budu kompenzovat odectem hodnot vne studny. Momentalne delam pokusy s napajenim a tady bych uvital zkusenosti ostatnich. Pri prvnim odectu hodnot z cidla dostanu vzdy stejna cisla 24C, 34% a 986Hpa. Dalsi odecty jsou jiz OK. Pri pouziti usporneho rezimu je ale kazdy odecet vlastne prvni… a to je pro mne prusvih.

    1. Takže jsem se podíval, jak to dělám v EasyThermu s BME280, protože si nevzpomínám, že by první měření bylo špatně. Našel jsem tam poznámku, že za inicializaci BME (nevím, jakou knihovnu používáte) by mělo být zpoždění 65ms před čtením. Taky jsem se podíval do mého bateriového čidla, kde BME280 odečítám a zjistil jsem tohle:
      1. používám knihovnu od Tylera Glenna ve verzi 2.2.1
      2. BME280 žádným způsobem neuspávám, je napájený prakticky přímo z LiFePo baterie
      Celé čidlo „žere“ v klidu 6uA, data odesílá každých cca 60 sekund a podle grafu jsem si nevšiml, že by byl nějaký problém.

  12. Dobry vecer. Diky za info. Ani ja neodpojuji cidlo od napajeni. Nic mene po probouzeni ze spanku se chovalo takto. Nastavil jsem 1s zpozneni mezi startem a odectem a zatim je vse OK. Jeste jednou dekuji!

  13. Dobrý den,
    našel jsem nyní Vaše řešení. Mám kopanou studnu, hloubka cca 15m. Aktivní hladina je do max 4m. Přemýšlel jsem na UZ řešením, ale obávám se problémů díky hloubce a trubkám ve studni. Proto mi Vaše řešení přijde pro mne rozumné. Jen nevím přesně jak s plovákem. Jak jej optimálně – tedy z hlediska velikosti – řešit v mém případě?
    Díky za radu

    1. Dobrý den,
      asi bych zvolil plovík, dlouhý 6m – svařte dvě 3M trubky dohromady. Fitinka (tvarovka 🙂 ) spojky sice zanese drobnou nepřesnost, ale myslím, že bude zanedbatelná. Pokud by bylo třeba vyšší přesnosti ve vyšších hladinách, tak použít 4M trubku + 1-2m s tím, že spojka bude umístěná ve spodní části a kalibrace se provede při spodní hladině na spojce a horní co nejvýš. Měření provádí lineární aproximaci mezi dvěma body, takže pak by to nad spojkou měřilo přesně a pod spojkou méně přesně. Nebo udělat vícebodovou kalibraci a proložení křivkou… Taky bych asi doporučil raději použít 10-15kg trámec.

  14. Děkuji za rychlou odpověď. Tzn. délka trubky by měla v podstatě odpovídat cca max. výšce hladiny. Hmotnost, resp. zátěž, pak volit tak, aby v max hladině trubka v podstatě plovala. Tedy aby neměla tendenci vyplavávat.
    Rozumím tomu dobře?
    Jinak jaká je dosavadní spolehlivost a přesnost systému?

    1. Ano, přesně tak – trubka se musí v celém měřeném rozsahu svisle zanořit do vody s tím, že je třeba najít rozumnou hmotnost kvůli zatížení tenzometru. Co se týče přesnosti, tak poslední kontrolní měření proběhlo před cca měsícem a odchylka byla stále do 5 – 6cm („špagátková metoda“). Kolega slíbil, že pokud počasí dovolí, tak kontrolní měření udělá dnes večer. Co se týče spolehlivosti, tak nemám žádnou informaci o tom, že by byla nutná nějaká oprava, nebo že by na LED displeji svítila chyba. Zařízení je v provozu 24/7, plovák trvale ve studni.

      1. Tak jsem rád, že jsem pochopil dobře 🙂
        Jinak super. Chtěl bych data nějak logovat, abych viděl průběhy přítoku do studny a také odtoku. A abych to dokázal navázat na další systémy v domě.

    2. Takže jsem dostal data z průběžného testování přesnosti. Nejhorší odchylka od špagátkového měření činila +9cm. Nikdy nebyla v záporných číslech a poslední měření (ze dne 19.7.2018) má odchylku 1cm. Průměrná odchylka je podle Excelu +3.8cm – skoro bych řekl, že bude na vině původní nepřesná kalibrace. Teploty v prostoru čidla se pohybovaly od -2 do +17 stupňů Celsia.

  15. Jen předpokládám, že by to asi chtělo jiný model, nebo spíš doplnit o ETH nebo WiFi rozhraní. Tak aby mohlo běžet jako webový server, resp. aby se k datům dalopřistoupit i z jiného systému. V oblasti Arduina jsem opravdu na začátcích 🙂

    1. Určitě by to chtělo přepracovat, když vydržíte, tak chystám (ale velmi pomalu) novou generaci. Nebo mi můžete zkusit napsat na kontaktní mail a zarezervovat si testovací sadu z prototypové série 🙂 … Ale termín říct nedokážu – to víte, prototyp už dávno funguje, tak u kolegy klesla motivace mě pobízet k rychlejšímu tempu a navíc toho mám v poslední době opravdu hodně.

  16. Pablo2048, nevím, na kolik vyjde ten váš strojek, sestavení a oživení bych musel někomu zadat, sám to nezvládnu. Našel jsem pár hotových hladinoměrů, pro mou potřebu by jistě postačoval WF 250, ale komfort je přeci jen lepší, ale zase ta cena!

    Tady prodávají hladinoměr za 5 800: http://hladinomer-studna.cz/cenik/
    A tady má jeden mechanický za 1 400 a elektronický za 3 000: https://www.hladinomer-do-studny.cz/
    Pavel

    1. Při použití modulů z číny to vyjde hodně levně. Sestavení a oživení se u DIY projektu nevyhnete. V současnosti dokončuji práci na PCB pro čidlo do studny s použitím modulů z Aliexpresu, ale všechny PCB z první várky už jsou rozebrány…

  17. Ahoj Pavol,
    potreboval by som trosku pomoc s riadiacou jednotkou lebo po kompletacii na displeji ukazuje 0.00 a neviem si rady.
    dik

    1. Zle som to napisal riadiaca jednotka funguje ale (menu reset. atd) ale teplotu a metraz nemeni.

      1. Ahoj Dušane,
        to vypadá na problém s měřící jednotkou. Pokud by byla vadná komunikace, tak se na displeji objeví Err, pokud se neobjevuje, tak to komunikuje, ale neměří. Řekl bych, že je problém v zapojení HX711, ale je divné, že nefunguje měření teploty. Teplota také zobrazuje 0?

        1. teplota ukazuje uz 20 a este sa mi podarilo ze to nieco ukazovalo ale som sa do toho moc sparal a potrebukem pomoc s kalibraciou

          1. Kalibrace je jednoduchá – zavěsit plovák a nechat ho vynořený (váha váží nejvyšší hmotnost), v menu nastavení vybrat položku „Nula“ – tím se nastaví úroveň pro prázdnou studnu, pak čidlo umístit do studně a změřit, kolik vody ve studni je. V menu nastavení vybrat „Hladina“ a nastavit změřenou hladinu. Tím by měla být kalibrace hotová…

    1. Pokud to M znamená hodnota M: z RS485 paketů, tak je to průměrovaná surová hodnota převodníku HX711. Veškeré přepočty na reálná čísla se dělají v zobrazovací jednotce.

  18. neviem ci dobre pozeram ale ja myslim „case ‚S‘: // nastaveni vazici konstanty (kalibrace vahy)“

    1. Aha, tak to je tim, ze na webu nemam posledni verzi firmware. Kolega si tam jeste naporoucel nejake upravy, ktere jsem delal 14 dni po zverejneni clanku. Takze leda pruzkum zdrojaku, ale vypada to, ze jsem z nejakeho duvodu mel puvodne vypocet ve vazici jednotce a pak jsem to prehodil do jednotky zobrazovaci – proc, to uz ale nevim (a je to 2 roky… 🙁 ).

        1. Jde to mailem… Nevím, v jakém to je stavu a nemám HW pro ověření, tak to nechci dávat sem na web. Jen prosím pak napiš, jestli to běží a je funkční – pokud ano, tak to zveřejním.

  19. uz merac posiely hodnotu z hx711 a zaroven teplotu ale nastala chyba ked to zobrazovac dosta ma problem ze sa hned tesetne a ide to od znova zaciklil sa

  20. Prosim pomoct so zapojenim riadiacej a zobrazovacej jednotky. Ako to treba prepojit?

      1. Zdravim vsetkych zaujemcov o tuto problematiku. Tuto diskusiu som cital uz davnejsie a zaujala ma. Ak mozem, vratim sa ale este k zaciatku. Princip snimania vysky hladiny pomocou merania vztlakovej sily je elegantny sposob. Preto som sa aj ja dal na tieto pokusy. Objednal som si vahovy senzor a prevodnik hx711. Ako prve, testoval som presnost vazenia roznych zavazi. Fungovalo to, dokonca s presnostou na desatiny gramu. Ale co ma velmi sklamalo, ze nemalo to casovu stalost. Proste, ked som nechal rovnake zavazie na snimaci, tak uz po kratkom case sa hodnota menila. Ci je problem v senzore alebo v prevodniku, neviem. Nestretli ste sa s tymto javom ?
        Este podotykam ze spracovanie nerobim cez arduino ale klasicky jednocipak. Vopred vdaka za odpoved.

        Ale narazil som hned na jeden pro

  21. Senzor je na 3 kg. Zavazia boli tak radovo 100- ky gramov. Meral som pri tom aj teplotu priestoru, ci to nesuvisi s tym, ale to nebude tym. Percentualne zmeny si uz nepamatam, ale bolo to dost na to, aby som na tom postavil meranie.

    1. Možná to je zdroj problému – ty trámce jsou z hliníku, který rád teče. Trámce, co jsem dodával byly většinou na 10kg s tím, že se využil menší rozsah a přesnost (signál víc šumí, ale dá se to vylepšit digitální filtrací, popř. použitím stíněného HX711).

  22. Jasne. Skusal som aj ci na to nema vplyv zdroj. Dal som aj napajanie z baterii. Nebolo to ono. Takisto som to tienil, ale ono sa to chovalo stale po svojom. Rychle zmeny, teda sum som digitalne odfiltroval, ale konecna hodnota si aj tak plavala. Pravdepodobne to je asi tak, ze je treba vyuzit ovela mensi rozsah z menovitej hodnoty tramca a tym padom uspokojit sa s mensou citlivostou merania. Ja som chcel vyvinut nieco, kde by som nebol obmedzovany malym roszahom hlbky studne cca 10 m a sucasne by som dosiahol dostatocne malu citlivost len niekolko milimetrov. Preto som toto bol nuteny zabalit a zostavalo mi vyuzit princip – kladka, lanko a plavak.
    Takze v kazdom pripade vam dakujem za snahu poradit a prajem, nech sa vam aj dalej dari.

  23. Dobrý den přeji

    Jak jste zjistil jakou hmotnost má určitá hladina. Zajímal by mně kod ke kalibraci při převodu hmotnosti na hladinu?
    Děkuji

    1. Dobrý den, nezjišťoval jsem to nijak – prakticky každý plovák je jedinečný, takže se obecná matematika sice použít dá, ale mnohem snadnější je dvoubodová kalibrace. 1. bod je kalibrace se nezanořeným plovákem, druhý bod je kalibrace se zanořeným plovákem do známé hladiny. Zbytek si dopočítá procesor. Vzorec se určitě sestavit dá, ale stejně budete potřebovat zadat údaje jako je počáteční hmotnost, průměr plováku a pak taky kalibrační konstantu, pomocí které se dopočítáte skutečně měřené hmotnosti. Dvoubodová kalibrace tohle všechno obchází.

Komentáře nejsou povoleny.