KSGER STM32 pájecí stanice pod stromeček

Po více než 20-ti letech používání začala moje historická Weller WECP-20 zlobit. Není se čemu divit – opravdu už toho má za sebou hodně, ale jsem na ni zvyklý, takže jsem nejdříve začal hledat na internetu náhradní díly. Tahle stanice se už roky nevyrábí a tomu také odpovídají ceny příslušenství. Rozhodl jsem se tedy, že než platit za náhradní díly více, než je cena nové stanice, nebo kupovat staré, použité zboží v kdovíjakém stavu, že se raději poohlédnu po novém pájedle…

Pájecích stanic je k dispozici nepřeberné množství ve velmi různých cenových kategoriích – já jsem chtěl něco, pokud možno levnějšího, se snadno dostupnými a levnými pájecími hroty. Přece jen se vzrůstajícím věkem a s tím souvisejícím třasem rukou, kombinovaným se slábnoucím zrakem a tendencí miniaturizace SMD součástek už pájím méně a osazování svěřuji manželce – moje poslední legrační historka se týká neúspěšného pokusu o přepájení SMD odporu o velikosti 0402 v blízkosti MT7688 a dalších 0402 součástek, která skončila málem tragicky pro celou desku PCB. Tedy snaha byla o pokud možno levnou stanici s rychlým nahřátím hrotu, přechodem do režimu spánku atd.

Protože mám mezi RSS feedy několik ruskojazyčných zdrojů, nedala se přehlédnout vzrůstající záplava zpráv o pájecí stanici KSGER STM32, která používá hroty HAKKO T12.

Podrobnějším studiem jsem zjistil, že (alespoň papírově) splňuje všechny moje požadavky. Na Aliexpressu se dá koupit za cenu kolem 100 dolarů. Stanice se dodává i jako stavebnice, což opět snižuje pořizovací cenu. Důležité při výběru ale je, nenechat se navnadit fotografiemi a podívat se na seznam komponent, které balení obsahuje. Vyhnete se tak například tomu, že koupíte stavebnici bez napájecího zdroje, starší verzí řídící elektroniky, chybějící přívodní šňůrou, 12V zdrojem namísto 24V a podobně.

Udělal jsem tedy pečlivý výběr, vybral stavebnici sice bez přívodní šňůry, záložní baterie na RTC (rozhodl jsem se, že hodiny na pájce opravdu nepotřebuji), ale zato v kovové skříni, verzi PCB V2.1S a dále jsem využil „akční slevy“ 11.11. a objednal za velmi slušných $50.

Bohové byli České poště příznivě nakloněni a balíček dorazil 18.12., takže jsem se mohl pomaličku pustit do sestavování.

První, celkem málo příjemné překvapení na mě čekalo při rozbalení balíčku. Prodejce měl u své nabídky fotografii krásného obalu, zatímco mě přišlo tohle balení:

Balení je, dle mého názoru, hodně odpudivé, ale naštěstí obsah byl v pořádku:

Bohužel ale zcela chyběl návod k sestavení – ono se může zdát, že poskládat díly do skříně zase nemůže být takový problém, ale potíž je v tom, že je třeba zasunout vodiče do konektoru a na druhé straně je třeba je zapájet na konektor pro připojení vlastního pájedla. Prodejce návod neposkytl, takže nezbývalo, než hledat na internetu. Zde bych si dovolil drobné varování: POZOR!!! různé verze PCB mají různé konektory a různou orientací, takže, pokud se rozhodnete pro stavebnici, dávejte velmi dobrý pozor na verze. Zde uvedené obrázky platí pro verzi V2.1S.

Správné schéma propojení se mi nakonec podařilo sehnat:

… takže práce mohly pokračovat.

Nejdříve jsem upevnil konektor pro připojení pájedla:

… dále jsem osadil konektor k PCB a připájel vodiče na druhou stranu:

… ovšem při pokusu o osazení desky PCB na čelní panel se ukázalo, že chybí v předním, hliníkovém, panelu otvor pro aretační plíšek, který je na rotačním enkodéru. Nezbylo tedy, než ho orýsovat a vyvrtat:

… pak už celá sestava elektroniky zapadla přesně na místo. Kouřové čelní sklíčko bylo vyfrézované přesně – zapadlo na své místo, ale pro klid duše jsem ho v rozích přilepil z vnitřní strany malými kapkami tavného lepidla.

Osazení zadního panelu kombinovanou zásuvkou s pojistkou a vypínačem proběhlo bez potíží:

… ale umístění napájecího zdroje bylo trošku složitější. Původní konstrukce počítala s napájecím zdrojem 12V, který se zasunul do kolejniček v hliníkových profilech, tvořících skříňku, ale nový 24V zdroj se do stejného profilu nevešel. V původní stavebnici toto mělo být vyřešeno čtveřicí samolepících plastových hranolků a PCB zdroje k nim měla být připevněna pomocí plastových stahovacích pásek. Toto řešení mi nepřišlo příliš spolehlivé a – vzhledem k přítomnosti síťového napětí ani příliš bezpečné, takže jsem raději vyvrtal čtveřici otvorů do spodního víka a osadil silonové sloupky, vysoké 6mm (POZOR!!! je důležité zkontrolovat, že po osazení zdroje na sloupky je na všech stranách (i nahoře) dostatečná bezpečnostní mezera mezi elektronikou a hliníkovým krytem!):

Na sloupky jsem pak, po připojení a zabandážování vodičů, pomocí matic M3 připevnil vlastní PCB napájecího zdroje:

… dále následovalo už jen přišroubování zadního panelu a čelního panelu s elektronikou:

… a po otestování a finálním přišroubování horního víka jsem mohl novou stanici umístit na místo:

A na závěr prozatímní zkušenosti:

Stanice zatím splnila všechna moje očekávání – rychle se nahřívá, přechází do úsporného režimu (a po čase se téměř celá vypne – zůstane svítit jen displej). Nahřívá se dokonce tak rychle, že když vytáhnu spící pájedlo ze stojánku, tak než se stihnu dotknout spoje, už signalizuje, že má správnou teplotu. Ovládání enkodérem je příjemné, akustická signalizace neruší. Trošku problém byl s prvním nastavením rozhraní do angličtiny, ale s pomocí internetu jsem našel správnou položku v menu. Šikovnou vychytávkou je „spořič“, který po delší době zapnutí posunuje obraz na OLED displeji tak, aby nedocházelo k vypalování bodů. Vzhledem k tomu, že při sestavování pracujeme i na částech, které přijdou do styku se síťovým napětím bych ale koupi úplnému začátečníkovi raději nedoporučil – v takovém případě je třeba sáhnout po již sestavené variantě. Rovněž doporučuji koupit odpovídající stojánek na pájedlo – já jsem si ho nekoupil, protože jsem si myslel, že budu pájedlo odkládat do původního stojánku z Wellera, ale budu to muset udělat, protože – vzhledem k rozdílným průměrům pájedla – prostě do původního stojánku nepasuje.

11 thoughts on “KSGER STM32 pájecí stanice pod stromeček”

  1. Zajímavej tip. Jenom by mě zajímal rozdíl mezi verzí 2.0 a 2.1, cenovej je dost zásadní… Naopak pro mě je zajímavá jenom destička, hroty a jejich držák, tyhle zdroje 24V kupuju na ali pod 10USD a používám do kde čeho.

    1. Ty tipy jsou HAKKO T12, takže by to mělo být stejné. Pozor ale na to, že já koupil verzi s STM32 procesorem, kdežto ten odkaz, co jste dával používá (nejspíš) STM8, takže firmware bude asi jiný. Další rozdíl je asi ve velikosti OLED – tohle vypadá na 0.96 palce displej, zatímco ten můj má 1.3 palce. Ono je to na fotkách hůř odhadnutelné a Číňani celkem dost mlží (umísťují matoucí texty, atd…).

      1. Tohle už celkem znám, spíš mi šlo o ten držák pájedla, jestli jsou funkčně zaměnintelný, nebo je to úplně něco jinýho.
        Připadá mi takovej trochu odolnější.
        Jinak už mám na ali dost špatnejch zkušeností (už nikdy výkonový polovodiče z ali) a fakt si dám bacha…

  2. Tak včera jsem si vyzvedl KSGER STM32 v3.0., kompletní, verze s externím zdrojem.
    Návod 0ks, všechno co člověk nenajde prostým zkoušením (přepínání hrotů a přednastavených teplot točením se stisknutým tlačítkem enkodéru) jedině na stránce prodejce. Rychlost ohřevu hrotu a schopnost odpájet i velkej snap in elektrolyt z oboustranky s hrotem T12-K mě celkem dost potěšila. Co mě nepotěšilo, tak to, že kontakty v ručce se po prvním zasunutí pájedla odsunuly dozadu a na displeji byl error dokud jsem to nerozdělal a neposunul zpátky dopředu (mám variantu s kovovou převlečnou matkou, tahle ručka mi připadala podle obrázku lepší, ale opak je asi pravdou.

  3. Tak po pár dnech mi odešel vypínač vzadu – vyvrácená „kolíbka“ spínače, nálitek, co ji drží kde má, je na jedné straně pryč, napájecí konektor má co chvilku vaklkontakt a způsobuje reset pájky, ještě, že zůstává nastavená předchozí teplota.
    Někdy se mi podaří nějak zatočit a pomačkat enkodér, až zhasne displej a do vypnutí a zapnutí nezačne fungovat, ale to časem problém nebude, zatím je to nová hračka… Prostě polotovar k dodělání doma. Chystám se k přímé konfrontaci s novou předraženou Wellerkou (vzhledově stejná jako u XPabla), budu referovat.

  4. Tak zkušenosti po nějaké době provozu:
    test oproti weller páječce – ksger rychlej reaguje na odebrané teplo, při stejné nastavené teplotě dokáže rychlej prohřát stejně velkej kus mědi.
    Oblíbil jsem si hrot T12-BC3 – zdánlivě hrozný kopyto – na klasický součástky a i na pájení poměrně velkejch kusů mědi.
    Co se mi pořád občas stane, tak je chybová hláška při výměně hrotu, i když jsem držák pera prohlížel zhora s dola, nikde jsem vaklkontakt nenašel.
    A co je asi nejlepší, nemusím se zamýšlet na dovolené nad tím, jestli jsem vypnul pájku nebo ne…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *